† 08. 02. 2011 | kód autora:
uT8Konzole PSP byla vyvinuta firmou Sony Computer Entertainment. Nejdříve byla uvedena v USA ale i my Evropani jsme se už dočkali. Tato konzole je výkonnostně velice podobná PS2 , je zde procesor o taktu 333Mhz, grafika je samozřejmě 3D, hry se dodávají na tzv.UMD disku (obdoba mini CD) nebo menší hry na paměťových kartách. Baterie je kvalitní a vydrží asi 6 hodin ( typ lithium-iontová). Na této konzoli nemusíte jen hrát - můžete přehrávat hudbu ve formátu MP3, sledovat filmy, chatovat, prohlížet si fotky,.... Vzhled
Vše je laděno do tmavé černé barvy - vypadá to vskutku elegantně. Více než 70% vnějšího prostoru zabírá opravdu rozměrný a kvalitní displej. Celkové rozměry konzole jsou 170mm x 23mm x 74mm ( ŠxVxH ) její hmotnost je 280g a to i s baterií! Na pravé straně jsou čtyři tlačítka známa z gamepadů a na druhé pravé straně je směrový kříž pro celkové ovládaní. Jak už jsem řekl celá konzole vypadá jako gamepad k PS2 akorát s displejem. Ve spod je série tlačítek - pro hlasitost, poosvětlení a praktické home (návrat do hl.menu) .
Propojení Jestli si myslíte že budete hrát jen proti "blbým" botum tak se mýlíte! Pokud hra podporuje multiplayer (většinou ano) tak si stačí někoho najít a spojit se s ním pomocí Wi-Fi (až 16 uživatelů najednou)! S počítačem se spojíte díky USB a Irda (Infračervenému portu), prvede se to tak že s PC spojíte s PSP a v něm zvolíte položku spojit. Soubory musíte kopírovat do adresářů pro ně určené např. hudbu a fotky budete kopírovat do úplně jiných adresářů! Displej Displej je velice velký - úhlopříčka je rovných 10.8cm! Rozlišení je 480x272px tedy širokoúhlé (16:9), dále je displej aktivní, barvy si užijete v 16bitové hloubce. Jinak je velice jemný ale na slunci nic moc. Zvuk Jak už jsem řekl můžete si pouštět soubory MP3 a ATRAC3, dále je zvuk samozřejmě stereo. Při přehrávání si můžete zvolit pár funkcí jako např.opakování. ID3 tagy nezobrazují bohužel češtinu snad to vynahradí dodávané dálk. Ovládání s tlačitky jako play-stop-next-prev. Hraní
Hraje zde jak jinak než skvěle také je to herní konzole. Ale určitě si ještě šáhnete do kapsy díky nákupu pam.karty na kterou se ukládají rozehrané pozice her! A karty typu MemoryStick nejsou zrovna ty nejlevnější...
Filmy
Můžete přehrávat filmy na UMD disku a MPEG4 soubory na pam.kartě ale to už je složitější...jak na to se určitě časem dozvíte na těchto stránkách (-: . Dále dodám že filmy můžete sledovat v několika režimech jako Original, Normal, Zoom a Full Screen
Cena Sony PSP u nás koupíte již jen za 4999Kč
† 08. 02. 2011 | kód autora:
uT8
Se sérií Virtua Tennis se to má stejně jako s jahodami se šlehačkou, koupenými během pořádání proslulého Wimbledonu. Ačkoli pokaždé chutnají stejně, lidé po nich šílí a nedokáží si bez nich tenisový svět představit!
S příchodem Virtua Tennis v roce 1999 mezi hráčskou obec se pojí dva protipóly. Prvním z nich je fantastický úspěch jednoduchého, zábavného a silně arkádového tenisu na dnes již lehce obstarožní konzoli Dreamcast. Na druhé straně však pod tíhou argumentů leží fakt, že PC konverze, vydaná o tři roky později, stála především po stránce hratelnosti za zlomenou raketu. Možná právě proto se společnost Sega ani nepokoušela druhým dílem prorazit na PC a stočila svůj zájem pouze na konzole. Ve stejném duchu se nesl také PSP-only "mezidíl" s přídomkem World Tour v roce 2005, a právě směrem k PSP se zahledíme i nyní u příležitostí vydání Virtua Tennis 3.
var images = Array();
images[0] = 'http://img.hrej.cz/8d/9736508b28a1581d1479c62594ef76.jpg;480;272;182350';
images[1] = 'http://img.hrej.cz/bc/745419c6f38766b5fbfc4c82c1c7d0.jpg;480;272;182351';
images[2] = 'http://img.hrej.cz/80/88de22cab53b1ef83da94756347065.jpg;480;272;182352';
images[3] = 'http://img.hrej.cz/c7/adfa73d8318ed8288a08245afb5769.jpg;480;272;182357';
images[4] = 'http://img.hrej.cz/86/2d869bf8e6f5bbe72210bcdfaa2c65.jpg;480;272;182360';
images[5] = 'http://img.hrej.cz/44/559f3b50eb04f16031fb1d0ba45794.jpg;480;272;182361';
images[6] = 'http://img.hrej.cz/a7/1978cdb4c0af74fcdd9f08cc4b773a.jpg;480;272;182362';
images[7] = 'http://img.hrej.cz/28/919e3baaa85e4d89b716d131b1c923.jpg;480;272;182363';
images[8] = 'http://img.hrej.cz/82/ee75ccc1344147a7a28560b46c8237.jpg;480;272;182365';
images[9] = 'http://img.hrej.cz/35/1b003c384cdfaec5839703d36da986.jpg;480;272;182367';
images[10] = 'http://img.hrej.cz/ac/fdeaae819a42bbb98c557d4e34259f.jpg;480;272;187126';
images[11] = 'http://img.hrej.cz/bd/057f9e347d09c825fcc55ee2ab646a.jpg;480;272;187127';
images[12] = 'http://img.hrej.cz/73/a3015739a2ea1529f69ecd31169aea.jpg;480;272;187128';
images[13] = 'http://img.hrej.cz/e4/f39158a5d2d0019b011a61b709708a.jpg;480;272;187129';
images[14] = 'http://img.hrej.cz/ce/e4eecad3113cb1b4c6bebb6d4839f7.jpg;480;272;187130';
images[15] = 'http://img.hrej.cz/77/919934e57a7988fb623369fc5218fb.jpg;480;272;187131';
images[16] = 'http://img.hrej.cz/3f/127ae2502e13ccedb2b958a9e74de1.jpg;480;272;187132';
World Tour podruhé?
Hledat rozdíly mezi Virtua Tennis 3 a předchozím dílem je na první pohled vcelku obtížné. Hra totiž vychází z toho samého arkádového konceptu, který zaručuje dostatečně hutnou porci zábavy a snadného ovládání. Výsledkem je maximálně přístupný titul, dokonce i naprostým tenisovým analfabetům, kteří jména jako Roddick, nebo Šarapovová vnímají pouze z palcových titulků novin. Ono totiž hrát Virtua Tennis není jen o dramatických mečbolech - svoji podstatnou část tu sehrává i série vtipných miniher, díky kterým vám přejde ovládání plně do krve a zároveň zvýšíte dovednosti vašeho virtuálního tenisty.
K tomu však musíte zabrousit do módu World Tour (trochu zavádějící, vzpomeneme-li název předešlého dílu), tedy klasické kariéry. Po zvolení pohlaví, vzhledu a vybavení vaší budoucí tenisové hvězdy se dostanete do notoricky známého globusového menu. Na modelu zeměkoule máte plně pod kontrolou všechny momentálně se hrající turnaje a místa pro rozvoj tenisty. Z dalších možností je k dispozici přehledný kalendář následujících sportovních událostí a mailová schránka, do které vám chodí zprávy s nabídkami k přátelským zápasům, či mnohdy lehce zbytečné rady trenéra. Vesměs stejné funkce byly k dispozici i ve World Tour, ale nemůžeme se zbavit dojmu, že tentokráte se vše povedlo zpracovat ještě o nějaké to procento lépe a celkově působí interface velmi zdařilým dojmem.
Minihra – základ úspěchu!
Přesuňme se však konečně k jednotlivým minihrám. Pokud jste měli v minulosti co dočinění s Virtua Tennis, a to na jakékoliv platformě, určitě vám neušlo, že zvyšování schopností tenisty zde hraje kritickou úlohu v dosažení budoucího úspěchu. Je totiž doopravdy vidět, jak vámi vytvořený hráč v prvních zápasech tápe, běhá o dost pomaleji než soupeř a míček z vaší strany přelétává síť jen s hmatatelným odporem. Právě to, že je slabší úroveň ovládaného hráče natolik patrná, nutí k neustálému zlepšování. Je tedy maximálně jednoduché vybrat si na zmiňovaném glóbu jednu z miniher, navíc zobrazených i s popisky, jakou že to zvyšuje schopnost a pustit se do cvičení.
V tomhle směru Virtua Tennis spadá do kategorie odlehčených RPG, což ale rozhodně není na škodu. Schopnosti jsou celkem čtyři, tedy Serving, Stroke, Footwork a Volleynig, čemuž odpovídá i styl minihry. K cvičení podání je k dispozici například shazování kuželek, kdy se snažíte nasměrovat míč co možná největší silou zhruba doprostřed čtverce pro podání a zároveň shodit co nejvíce kuželek. Na každou minihru je stanoven limit, a to ať bodový, nebo časový. Další vcelku zábavnou minihrou je zahánění krokodýlů, kteří se líně sunou k síti, kde jsou instalovány flákoty masa. Vašim cílem je dosáhnout na míček vystřelený z automatu, trefit jím jednoho z trojice krokodýlů, čímž ho zaženete na výchozí pozici u zadní čáry a v časovém limitu uhlídat stanovený počet flákot. Pro trénink pohybu a akcelerace je zde populární lavina, kdy se musíte vyhýbat obřím tenisákům a chytat balónky padající z nakloněné plošiny proti vám...
Domů a konečně na kurt...
Do dalšího růstu schopností vás mimo jiné nepřímo tlačí i fakt, že ne všechny minihry jsou ze začátku odemčené. Ty se zpřístupní až s lepším umístěním ve světovém žebříčku a u starých disciplín se otevře možnost těžší varianty, což promptně koresponduje s aktuální úrovní hráče, a tak minihry plní svojí funkci neustále. Důležitou roli ve výkonech na turnajích má však také stamina, tedy ukazatel momentální únavy. Pokud začnete turnaj unaveni, opět můžete vidět pomalejší reakce na míček a celkový pokles formy. K tomu, abyste byli vždy fit slouží, jak jinak než domov. Zde máte kromě odpočinku možnost vybavit hráče nově přístupným vybavením, čímž nejen změníte vzhled, ale v případě raket i posílíte dovednosti. Poslední zastávkou může, resp. musí být i tenisová akademie, kde cvičíte schopnosti na živých protihráčích.
Samotný zápas pak nevybočuje ze zaběhnutého standardu Virtua Tennis. Zahrajete si na všech površích od antuky po trávu a zakusíte nejednoho soupeře. Jejich počet byl navíc v letošním díle navýšen, naneštěstí pouze v mužské kategorii. Ta ženská se zasekla na počtu sedmi sportovkyň, ale našince určitě potěší přítomnost Nicole Vaidišové. Zato Tomáš Berdych se do kvalitní třináctky vybraných pánů bohužel nedostal. Umělá inteligence doznala od minula několika málo vylepšení a i když jde stále o arkádu, celý chod zápasu působí zase o chloupek tenisověji. Ať už razíte jakýkoliv styl hraní, počítačem (ehm, tedy konzolí) ovládaný hráč reaguje a snaží se najít slabinu. S povděkem kvitujeme i zlepšení čtyřhry - chaos na vlastní polovině znám z předešlého dílu je tatam. Spoluhráč aktivně reaguje na vaše postavení a to samé je očekáváno i od vás samotných. Navíc přibyla možnost ovládat postavení spoluhráče tlačítky L1 a R1, vždy ve třech rovinách (základní čára, normální postavení a postavení na síti).
Match ball
Co se ostatních herních módů týče, na výběr je exhibiční dvouhra, nebo čtyřhra, kdy stačí vybrat hráče, nastavit parametry jako je počet gemů, setů a ve finále i typ kurtu. Dále máte možnost hned z menu zabrousit do opěvovaných miniher, nebo spustit jednotlivý turnaj se stupňující se úrovní protihráčů. Chybou na téměř dokonalém produktu je absence online multiplayeru. Hra až čtyřech hráčů přes ad-hoc je sice zábavná, ale skutečný multiplayer by Virtua Tennis slušel daleko více.
Technické zpracování je dle očekávání na velmi vysoké úrovni a celkově podtrhuje skvělou atmosféru zápasů. K těm nepřispívají jen kvalitní textury a skutečně fungující stínování v reálném čase, ale také skvělá divácká kulisa, kladně, negativně a především aktivně reagující na průběh zápasu.
Sečteno, podtrženo, Virtua Tennis 3 pro PSP se skutečně povedl, ve všech podstatných otázkách zastínil svého předchůdce a názorně demonstruje, jak by mělo vypadat kvalitně zpracované pokračování. Jednoznačně se jedná o jasnou volbu!
Plusy
Kariéra, minihry (!!!), přehledný interface, zábava, technické zpracování, divácká kulisa
Minusy
Absence online multiplayeru
Verdikt
Právě jediný zápor v podobě chybějícího online multiplayeru je právě tím, proč si Virtua Tennis 3 nezaslouží absolutorium. Jinak jde ale o skutečně POVEDENOU hru, kterou by žádný majitel PSP neměl minout.
† 08. 02. 2011 | kód autora:
uT8
PSP verze Test Drive Unlimited nabízí kupodivu takřka totožný obsah s verzemi pro "velké" konzole. Otevřenou závodní hru v prostředí havajského ostrova Oahu zdobí na handheldu nově přidaný šampionát či bodování různých aspektů jízdy.
Rozsáhlost, se kterou se prezentovaly všechny ostatní verze Test Drive Unlimited, je hodna uznalého pokývání hlavou. Nový Test Drive je ultimativním závoděním, kterému kraluje dokonalé propojení offline a online části, a krom toho nabízí velmi početnou množinu automobilů a motorek, které můžete bezstarostně prohánět po více než 1600 km silnic havajského Oahu. Nad očekávání jsou výše vyjmenované prvky zahrnuty v PS2 verzi, která si díky tomu vydobyla právoplatné místo na výsluní konzolových arkádových závodů. S ještě větším překvapením však zjišťujeme, že nachlup stejně je tomu i v případě handheldové verze!
Obrázky ze hry
var images = Array();
images[0] = 'http://img.hrej.cz/0e/ae54e38723b2f304229a2685d41a06.jpg;480;272;183522';
images[1] = 'http://img.hrej.cz/b8/884cab5ffaac631df83d0dcc62cbfd.jpg;480;272;183523';
images[2] = 'http://img.hrej.cz/ff/ef1f3664b2c62042bc5ba82652c757.jpg;480;272;183524';
images[3] = 'http://img.hrej.cz/f7/550ef2ad1299f5d7f24cf4020f9a8a.jpg;480;272;183525';
images[4] = 'http://img.hrej.cz/c9/69dba0aca0d34886ab3379ceab21c2.jpg;480;272;183526';
images[5] = 'http://img.hrej.cz/b7/419547d5137947b352d8b5ef36c4a0.jpg;480;272;184429';
images[6] = 'http://img.hrej.cz/fa/7e9ce4210607215172fe91d2043dbb.jpg;480;272;184430';
images[7] = 'http://img.hrej.cz/32/7f074dab18b234379754cb37765e87.jpg;480;272;184431';
images[8] = 'http://img.hrej.cz/76/e4dc9a3a62a186fd6db7ffd3125dc7.jpg;480;272;184432';
images[9] = 'http://img.hrej.cz/b8/bfffde225021efda1f4c8a9c004915.jpg;480;272;184433';
images[10] = 'http://img.hrej.cz/57/95b47fe97337fd39c4f7c01ac981ef.jpg;480;272;184434';
images[11] = 'http://img.hrej.cz/c7/ab7d1c797f924e18e3ae53a36d0c0a.jpg;480;272;184435';
images[12] = 'http://img.hrej.cz/ca/5449fce89488bf8195a1768e699f8e.jpg;480;272;184436';
Dokonalý klon!
Stejně jako v ostatních případech, i na PSP začíná hra malým tutoriálem. Seznámení s vozidlem a jeho ovládáním se nese čistě v režii intuice a během deseti minut jste schopni sžít se s novým Test Drive jaksepatří. V čem se hra od svých sourozenců nadále neliší, je přítomnost realitních kanceláří a autosalonů. I zde je nutnost pořídit si obydlí s dostatečně rozlehlou garáží a pochopitelně koupit svůj první vůz. K tomu vám dopomáhá známá GPS mapa, jak jinak než dokonale zpracovaná. Po stisku příslušného tlačítka se dostanete do uctivé vzdálenosti nad rozlehlý ostrov, kde si pochopitelně můžete zazoomovat pro lepší orientaci. Uplatnit můžete samozřejmě i filtr zobrazených míst na mapě, čímž získává Test Drive Unlimited na přehlednosti. Nezapomnělo se ani na příjemný ženský hlas, kterým GPS navigace disponuje, díky kterému určitě neminete tu pravou odbočku.
Závody stále kořením hry
Co musíme bezesporu přičíst k PSP verzi k duhu, je zachovaná mamutí rozlehlost ostrova. Oahu je hned od začátku kompletně přístupné a je jen ve vašich rukách, kam vás pneumatiky donesou. Cestou budete postupně narážet na jednotlivé závody, jež jsou rozděleny podle třídy jednotlivých vozů. Většinou se v nich střetnete s trojicí protivníků, jejichž řidičské umění přímo úměrně stoupá s třídou vozu. Ze začátku vás tedy limituje jen rychlost a schopnost akcelerace vozidla, později už doopravdy jen a jen vaše reálné schopnosti řízení. Za všechny druhy úkolů získáváte finanční kredity, díky kterým můžete nadále rozšiřovat váš vozový park spolu se seznamem nemovitostí. Kromě peněz vám budou přibývat i zkušenosti, skrze které bude postupně stoupat i vaše úroveň.
První rozdíl oproti "větším" verzím TDU nastane v momentě, kdy se začnete porozhlížet po nezávodních misích. Ty ve hře jednoduše nenajdete, zato si pro nás vývojáři přichystali dvě novinky. První z nich je šampionát závodů, který ovšem stojí tak trochu na okraji zájmu a atmosféra je zcela totožná s ostatními obyčejnými závody. Mnohem lépe se ale tváří druhá inovace v podobě neustálého bodování vaší jízdy. Za rychlou jízdu, čistý průjezd křižovatkou, dlouhý smyk či skok obdržíte určitý počet bodů, opět zvyšující vaši úroveň.
Skvělá grafika, horší fyzika
Naprosto odzbrojujícím dojmem působí grafická část handheldového TDU. I s přihlédnutím k hardwarovým schopnostem PSP vypadá hra skoro stejně dobře jako na PS2. K všeobecné radosti se také vyvedla optimalizace, a tak projedete ostrov přiměřenou rychlostí bez jakéhokoliv načítání. Přiměřenou rychlostí? Ano, pokud totiž budete zběsile honit nějaký ze sporťáků v rychlosti nad 300km, hra si občas vybere daň v podobě přijatelné vteřinky či dvou, kdy načte následující segment mapy. To se ovšem děje natolik zřídka, že není nutné považovat chybku za skutečně zásadní. Velmi dobře na tom je i zvuková stránka hry, snad až na zvuky některých vozidel, jež zní poněkud vysavačovitě.
Bohužel si ale PSP verze neodpustila nedostatky ve fyzikálním modelu vozidla. Na malém analogovém ovladači konzolky je to obzvlášť pocítit a rychlosti kolem zmíněných 300 km/h už nejsou jen tak pro někoho. Ve stejně "opičáckém" duchu se to má i s nerozbitností vlastního vozu a s nadměrnou destruktabilitou vozů ostatních. Po zkušenostech z ostatních verzí jsme se lehce obávali ovládání motocyklů, které pro naší útěchu nebyly do hry zasazeny. Možná se to někomu může zdát jako krok zpátky, ale přeci jen je jízda jednostopým vozidlem v TDU natolik neatraktivní, že můžeme být spíše rádi.
Trochu jiný multiplayer
Poslední věcí hodnou porovnání je profanovaný multiplayer. I ten PSP verzi nechybí, ačkoli ani zdaleka nenabízí tolik, co multiplayer X360 a PC verze. Připojit se lze jak pomocí infrastructe, tak ad-hoc módu, ovšem s jistým omezením. V případě hry skrze ad-hoc byl nastaven limit připojených hráčů na čtyři, což je, ruku na srdce, přeci jen málo. Podobné omezení však naleznete i při hře přes infrastructure mód, kde jsou viditelní na mapě vždy jen čtyři hráči. Hra sice po každém závodu náhodně vybere novou čtveřici ze všech připojených hráčů, ale to na menším zklamání pranic nezlepší.
Ohraný závěr, výborné!
Připojeni k síti internetu však s konzolí, pokud jste doopravdy v pohybu, nebudete nepřetržitě, tudíž se značný kompromis v multiplayeru nakonec nejeví zas až tak černě. I přes tento nedostatek ale nabízí PSP verze TDU doopravdy kvalitní zábavu v singleplayeru a zaručenou trvanlivost několika desítek hodin hraní. Ostatně, pokud vlastníte více platforem, na kterých můžete hrát nový Test Drive, při cestě do školy/práce vám PSP verze může tlumit abstinenční příznaky. O tom to celé je!
Plusy
Obrovská rozloha a otevřenost ostrova, GPS navigace, skvělá grafika, speciální body připočítáváné během jízdy
Minusy
Lehce osekaný multiplayer, místy slabší zvuky některých automobilů, citlivost ovládání a fyzikální model
Verdikt
I handheldová verze Test Drive Unlimited stojí na žebříčku kvality na solidně vysokém stupínku. Nabízí stejně rozlehlou závodní plochu, jako ostatní verze, spolu se zachování skvělé grafiky a skutečně povedené prezentace. Jediným neduhem zůstává trochu rozpačitý fyzikální model a citlivost ovládání. Na jistý kompromis došlo i v případě multiplayeru, avšak na handheldu není tento nedostatek nikterak markantní záležitostí.
† 08. 02. 2011 | kód autora:
uT8
Nevěříte v plnohodnotné rubanice na handheldech? Pak vězte, že bojovkový král ze stáje Namco dorazil na PlayStation Portable a je v nejlepší formě. Pokud jste mlátičkově pozitivní určitě si nenechte ujít jeho temné vzkřišení!
Bojovek ve třech rozměrech je na trhu jako smetí. Tekken však odjakživa patřil k těm několika, které v sobě dokázaly skloubit prvky mistrovské hardcore mlátičky (Virtua Fighter) a lehce přístupné zběsilé rubanice (Soul Calibur) a možná právě proto jde o v současnosti nejhranější hra svého žánru. Tekken: Dark Resurrection (dále TDR) pak není prvním pokusem o zpřístupnění této série bojechtivým hráčům v kapesním podání. V roce 2002 se objevil ambiciózní projekt s názvem Tekken Advance na GBA. I přesto, že výsledek nebyl vyslovený propadák a mnohým z nás zpříjemnil nekonečné cesty v MHD, nedostál vysokým požadavkům lačnících bojovkářů. Fatální byl nedostatek výkonu prcka od Nintenda, pročež byli vývojáři nuceni celou hru předělat do 2D. A jak si sami spočítáte, 3D bojovka ve dvou dimenzích prostě nemůže fungovat. Naštěstí pro nás s sebou nová generace handheldů přinesla i nové možnosti, kterých se draví japonští vývojáři neúprosně chytli a využili je do posledního tranzistoru.
Obrázky ze hry
var images = Array();
images[0] = 'http://img.hrej.cz/33/d05f57bfee290842b72d68f993a0af.jpg;480;272;139214';
images[1] = 'http://img.hrej.cz/6c/dbcda85f84b7b383436e3b7cdd429c.jpg;480;272;139215';
images[2] = 'http://img.hrej.cz/84/87b71d692e73f3df4c80562a8d496d.jpg;480;272;139216';
images[3] = 'http://img.hrej.cz/05/57551bf99b3ad486e708b22735022a.jpg;480;272;139217';
images[4] = 'http://img.hrej.cz/55/dc9be5c6961ac768122d31e7986b2d.jpg;480;272;139218';
images[5] = 'http://img.hrej.cz/bf/6e6c5db7fe6200e5a20caa2d6d3f78.jpg;480;272;139219';
images[6] = 'http://img.hrej.cz/2e/ddbf451c277f8f2ea069a3b743b287.jpg;480;272;139220';
images[7] = 'http://img.hrej.cz/5c/e61aa7e5eada734ab44bf0fe266bfe.jpg;480;272;139224';
images[8] = 'http://img.hrej.cz/4d/d410261f93570a9e49d6b3a968dcff.jpg;500;283;139226';
images[9] = 'http://img.hrej.cz/2d/67f2d7d4924cb46a3e062203d128be.jpg;500;283;139227';
images[10] = 'http://img.hrej.cz/c8/1fc0e7f870aeb038da9f1dc49db944.jpg;298;168;140418';
images[11] = 'http://img.hrej.cz/43/52e673bd0cd20e3da89e3b3024d5f4.jpg;298;168;140420';
FIGHT!
TDR je původně rozšíření automatové verze hry Tekken 5 (ze začátku známé pod jménem Tekken 5.02). Ačkoliv nová verze přináší několik změn, hra samotná zůstává ve svém principu téměř identická s pátým dílem, který jste měli možnost hrát na PlayStation 2. Dark Ressurection je pak v sérii rekordmanem snad na všech polích. Počet hratelných postav se vyšplhal na slušných 34 a drtivá většina z nich disponuje vlastním unikátním stylem, vyvedeným s neuvěřitelným smyslem pro detail. Díky povedenému tutorialu se základy hry za každého z borců naučíte během chvilky, avšak než docílíte úplného mistrovství, uplyne skutečně hodně vody. Pokud vás hra chytne za srdce, nedej bože za něco jiného, otevře se vám nový, fascinující svět tisíců kombinací vzájemně provázaných pohybů, které se budete učit, zkoušet, vylepšovat a trénovat dlouhé týdny až měsíce.
Kapitolou samou pro sebe tvoří juggly, tedy pohyby, při kterých nepřítele vyhodíte do vzduchu a pomocí úderů s ním chvíli "žonglujete". Díky rozšířené paletě úderů jsou možnosti starterů a jugglů ještě variabilnější než dřív a co vše se vám povede do nich navázat, závisí jen na vaší fantazii a rychlosti prstů. Jestli však kašlete na složitá komba, výše zmíněné vás nezajímá a chcete si prostě jen zabojovat, i tak si k vám TDR cestu najde. Úrovní obtížnosti je ve hře několik, od easy po ultrahard, a nikdo vás nenutí hrát Tekken na mistrovské úrovni.
Mlátičkové orgie
Hra nabízí několik klasických módů, jako je Story či Arcade. Novinkou je pak Tekken Dojo, kde postupně procházíte mnoha turnaji v honbě za kreditem, předměty i lepším titulem. Na ostrově, který vlastní Mishima Zaibatsu se musíte postupně probojovat skrz jednotlivé úrovně a teprve, když se stanete mistrem Doja, máte možnost postoupit na další level. I když Dojo obsahuje jen 6 stagí, než ho pokoříte s jednou postavou, budete mít za sebou několik stovek zápasů. A u jedné postavy se samozřejmě nekončí Právě Dojo dělá ze hry dlouhodobě hratelnou záležitost, na čemž má podíl značně vylepšená umělá inteligence.
Už od prvních, neuvěřitelně vypadajících screenshotů bylo jasné, že TDR bude buď velká grafická bomba nebo průšvih pro toho, kdo obrázky narafičil díky poslední verzi nástrojů společnosti Adobe. Nakonec nejenže hra dostála slibům tvůrců a doslova rajcovním screenshotům, obzvláště při pohledech na dívčí osazenstvo, ale v pohybu vypadá ještě o poznání lépe. Detaily postav, mimika jejich obličejů i naprosto plynulé animace vypadají úžasně. Zasaďte bojovníky do nádherných arén, přidejte sadu vytříbených efektů a máte před sebou jednu z nejhezčích her na přenosné PlayStation.
Malým neduhem některých PSP her bývají nahrávací časy. Ne tak zde. Přes naprosto nářezovou grafiku plnou tisíců detailů nahrávací čas jen zřídka kdy překročí 5 sekund! Což je vítaná změna oproti SmackDown vs RAW, kde jsme na loadovací obrazovku nejednou koukali i 5 minut. TDR si stojí slušně i ve srovnání se svými příbuznými na ostatních platformách a oproti automatové verzi ztrácí jen na drobnostech. V některých detailních záběrech je tak vidět, že postavy mají v PSP verzi o nějaký ten polygon méně a v pozadí občas není všechno úplně 3D. Celkový dojem je však kouzelný a na první pohled jsou obě verze téměř totožné.
Jeden na jednoho, jeden na všechny
Multiplayer měl vždy v bojovkách stěžejní roli a ačkoliv se TDR soustředí na hru jednoho hráče, neošidil ani versus mód. Prvním obrovským plusem je, že hra podporuje gamesharing a to bez jakýchkoliv omezení. Budete si tak moci s kamarádem zahrát přes Ad Hoc WiFi jen s jednou UMD plackou. Zde má však hra mušky především v občasném lagování. Pokud si ale budete chtít vychutnat bezproblémovou, plynulou Tekken jízdu ve dvou, stačí na to jednoduchý trik – seďte od svého oponenta méně než dva metry. Poslední překvapení, které si TDR připravilo, je systém Ghostů, aneb vašich zástupců ve světě virtuálního bojování.
Jde o profil umělé inteligence, který se od vás učí a po odehraném větším množství zápasů se chová jako vy, používá vaše komba a juggly, hraje buď agresivně nebo defenzivně atd. Svého ducha můžete buď poslat kamarádovi nebo ho rovnou uploadnout na internet, kde si jej může kdokoliv stáhnout a zahrát si proti němu., přičemž jsou univerzální a fungují s každou verzí TDR. Virtuální alter ego je jeden z těch skutečně dobrých nápadů a troufám si tvrdit, že se podobný systém stane v novodobých bojovkách standardem. Tekken: Dark Ressurection je zkrátka a dobře mistrovsky odvedený kus práce. Ti hravější si zamilují vymýšlení a trénování nových kombinací a technik, naprosto všechny potom strhne geniální hratelnost, typická pro všechny Tekken hry. Pokud vlastníte PSP a jste bojově pozitivní, neváhejte ani vteřinu.
Plusy
Strhující vizuální stránka, výborná hratelnost, monstrózní variabilita a propracovanost celé hry, systém virtuálního alter ega. Čekal snad někdo víc?
Minusy
Multiplayer občas laguje a na ovládání si budete muset chvíli zvykat.
Verdikt
Perla nejen mezi PSP hrami, ale i všemi 3D bojovkami. Pro staré Tekken harcovníky jedinečná možnost zahrát si nejnovější díl a osahat si nové postavy, pro ostatní skvělá příležitost seznámit se z legendární sérií v její nejlepší formě.
† 08. 02. 2011 | kód autora:
uT8
Legenda antigravitačního závodění v hutném kyber stylu se vrací na displej PSP a podle očekávání v sobě snoubí to nejlepší, co kdy mohla hráčům nabídnout. Wipeout Pulse je návykový a bolí z něho palce!
Stát jakožto vývojář za slavným jménem oblíbené značky je jistě pocit plný mohutného uspokojení. Přestaneme-li však na chvíli závidět slávu a úspěch, na všech těch výhodách otce populární série se najde i drobek negativních záležitostí. To nejpodstatnější tkví v dilematu, co a jak udělat v dalším díle, který se těší velkému zájmu a očekává se od něj posunutí kvalitativních hranic zase o stupínek dál. Ale jak? Vždyť všechno skvěle funguje, hráči jsou spokojení, děti mají co jíst,... Něco podobného možná postihlo i vývojáře z londýnské pobočky SONY, kteří se jali stvořit další, resp. druhý Wipeout určený pro vlastní konzoli PSP. Pokud vzpomínáte na předešlý Pure, šlo takřka o dokonalý titul; navzdory jmenovaným problémům má ale nový Wipeout Pulse k oné dokonalosti přece jen o kousek blíž.
Obrázky ze hry
var images = Array();
images[0] = 'http://img.hrej.cz/e4/1b553ca74e65fedfe27259b7cb1114.jpg;480;272;221638';
images[1] = 'http://img.hrej.cz/9c/3f0c5e5b32a034c01e2b1dee6b2c61.jpg;480;272;221639';
images[2] = 'http://img.hrej.cz/56/b0322342e98ad2f67f61b9ff779982.jpg;480;272;221640';
images[3] = 'http://img.hrej.cz/0e/1fce86c5bd24c00f2f50e449873b36.jpg;480;272;221641';
images[4] = 'http://img.hrej.cz/b8/513c340dfb931894aef649bc17ccaf.jpg;480;272;221642';
images[5] = 'http://img.hrej.cz/a2/c0b8ca4571a605fb845ab39e0eddbe.jpg;480;272;221643';
images[6] = 'http://img.hrej.cz/cb/b90471ee85c73ee6e685a7c785c449.jpg;480;272;221644';
images[7] = 'http://img.hrej.cz/ff/fe5d0a8f39472c4c73da4f47e17d79.jpg;480;272;221645';
images[8] = 'http://img.hrej.cz/7b/10f968518cd070a005de44c03bb937.jpg;480;272;221646';
images[9] = 'http://img.hrej.cz/a9/6677c5a3fd7c597c3eeaa9d5c3419f.jpg;480;272;221648';
images[10] = 'http://img.hrej.cz/26/1822ebdf654da1de1fa0d9c00c2c8c.jpg;480;272;221650';
images[11] = 'http://img.hrej.cz/d7/990afaf729f5f76c51e80dae50e1d2.jpg;480;272;221651';
images[12] = 'http://img.hrej.cz/43/bc6e6db97f3fe68787e3fa5637e72c.jpg;480;272;221652';
Tak co to tu máme?
Jak už možná tušíte, Pulse si v žádném případě nehraje na "redefinátora" série a v základu nabízí to, co proslavilo všechny Wipeouty před ním. Na mysli mám tedy velmi rychlé a adrenalinem prosáklé závodění, kterému nechybí špetka koření v podobě zbraní, štítů a zrychlovačů. I po letech je samotná myšlenka dostačujícím základem kvalitní hry. Vývojáři to nicméně vzali pěkně od podlahy a trochu netradičně vtiskli Pulse melodramatický příběh. Z toho je však ve hře podobného ražení podstatné maximálně datum 2207 a fakt, že je kampaň rozdělena do série různorodých závodů odstupňovaných podle obtížnosti.
Leť rychle...
Podle klasického Wipeout vzoru na vás čeká klasický závod osmi pilotů, kteří kromě předjíždění svých soků mohou, lépe řečeno musí, používat power-upy rozházené po trati. Pomocí nich tak dosáhnou svého i trochu nekalou, nicméně efektní cestou. K dispozici jsou řízené rakety, miny, kulomet a dokonce i pulsní zbraň, která tlakovou vlnou smete všechno v určité vzdálenosti. Kromě tohoto typu kolektivního závodu se připravte také na klání proti časomíře, multiplayer a pochopitelně na specialitku Zone, kterou znáte, mimo jiné, i z předešlého dílu na PSP. V Pulse je však tento mód zahrnut do celkové kariéry, takže i jím budete rozhodovat o postupu vpřed. A o co že jde? Grafika se pro tento druh závodu změní, vše začne hrát světlými barvami a rázem si budete připadat jako ve hře/filmu Tron. Úkolem je vydržet na trati co nejdéle, ovšem se stále se zvyšující rychlostí vašeho vehiklu.
...ale mysli na bezpečnost!
Prakticky ve všech závodech si musíte dávat pozor na stav poškození lodi, protože může následovat, třeba v těsné zatáčce, nepříjemnost v podobě výbuchu. S tím se ostatně pojí i fyzikální model, který sice nemůžeme přirovnat k ničemu reálnému, nicméně pár základních rysů například z automobilů je převzatých. Bereme-li v úvahu, že lodě nad tratí levitují, nutno reagovat na zatáčky mnohem dříve, nežli jste zvyklí například právě z aut. Mnohdy však samotné vychýlení směrových klapek nestačí, takže přichází ke slovu také vzdušné brzdy, vždy na jedné straně lodi, které vám jakoby smykem pomohou zatáčku vybrat. Každý Wipeout chce trochu cviku, ale pokud vše zvládnete, stanou se zrovinka tyhle chvíle smyků tím nejoblíbenějším a nejchytlavějším.
Méně radosti vyvolává počet tratí, které jsem sice pečlivě nepočítal jednu po druhé, ale více než zhruba desetkrát jsem pocit nového prostředí nezaznamenal. Malý počet tratí ale Wipeoutu nevadí, hra to dohání v nutnosti pokaždé měnit styl letu podle výše jmenovaných druhů závodů. Co víc, v pozdějších fázích kariéry vám budou tratě předhazovány v zrcadlové podobě, takže se tím celkový počet uměle zdvojnásobí.
Jak to vypadá, když se myslí i na hráče
Pořádnou třešní na dortu jménem Wipeout Pulse je skutečně "kyber-kyber" zpracování grafiky. Chápu nevyřčenou námitku, že během tak rychlých závodů jde grafika svojí nedůležitou cestou, ale sám jsem byl mile překvapen při rozpoznávání jednotlivých soupeřů, nebo detekci toho, že náraz odnesla svodidla, nikoliv šedá betonová hrana jako v Pure. Nemohu si odpustit ještě jednou vyzdvihnout zpracování módu Zone, který je jednoduše fantastický a na obrázcích u recenze jej zaručeně poznáte. Kromě samotné grafiky je nutno vývojáře pochválit i za možnost přímo z pauza menu vytvořit efektní screenshot – navolit si můžete jak zobrazení HUDu, tak umístění kamery. Obrázky se pak ukládají na paměťovou kartu, takže je můžete použít jako pozadí pro své PSP, nebo zkrátka jen pěkný obrázek pro pochlubení se mezi přáteli. Pokud se ptáte na hudbu, jež tvořila ve Wipeoutu vždy velmi podstatnou roli, odkážeme vás na bohužel nepříliš kvalitní soundtrack. Není ale nic jednoduššího, než ze složky s vlastní muzikou navolit soundtrack vlastní. Ano, až sem sahá míra editace a určitě se mnou budete souhlasit, že v měřítku PSP her nejde zrovna o obvyklou záležitost.
Suma sumárum, ačkoliv Wipeout Pulse nenabízí tunu vylepšení a originalit, drobečky jemných úprav z něj tvoří takřka dokonalou závodní hru, určenou všem milovníkům série. Chápete správně, další z "musíte-mít" titulů je tu.
Plusy
Mód Zone (!), skvělá hratelnost, grafika, fotorežim, editace soundtracku, nové zbraně, rychlost
Minusy
Někteří z vás mohou namítnout, že se bez kosmetických úprav obejdou – pak je hra stejná jako Pure, což rázem degraduje hodnocení o stupeň níž. Bereme to v potaz.
Verdikt
Drobounké úpravy fungují jako dotáhnutí všech šroubečků na promakaném stroji, kterým Wipeout Pulse jednoznačně je. Fotorežim, možnost vlastního soundtracku, skvělá grafika a ještě o chloupek lepší hratelnost. Co víc si od takové hry přát?
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
